
„Někdy se musí jet daleko, aby člověk zaslechl zvuk své duše."
A někdy se musí jet ještě dál, abych zaslechla, že se ten zvuk začíná měnit. Že tón, který byl původní, se najednou… možná mezi stromy, možná v přírodě, možná někde u kávy, možná v parku ve městě, možná v Quitu, možná v tržnici, možná během povídání s někým… začal měnit. A já cítím, jak se mění zvuk mé duše. Jak se mění celá její vibrace. A tohle uvědomění… je pro mě teď asi úplně nejvíc.


